Karel Čapek ( od r.1930)

   Karel Čapek

Karel Čapek je jeden z nejuznávanějších spisovatelů v České republice. Nestal se jím však zadarmo. Od dob, kdy nastoupil Hitler k moci, to měl Čapek velmi těžké, jak v osobním, tak i v pracovním životě. Karel Čapek se občas zapojoval i do politiky. Psal v Lidových novinách, kde svými články komentoval dramatickou situaci v ČSR. Důsledkem této činnosti vycházelo hodně pomluv, dostával plno štvavých a urážejících anonymů. Po anšlusu Rakouska se setkává s panem Bernym, reprezentující britský tisk. Žádá ho, aby zburcoval celou Anglii na pomoc ČSR. Na to je vyhlášena mobilizace. Čapek dobrovolně odevzdává auto armádě. Píše opět do Anglie. Pokouší se pohnout Dolní sněmovnou, aby reagovala na to, že je ohrožena poslední demokracie ve střední Evropě. Zrada v Mnichově znamenala pro Čapka další katastrofu. Bratr Josef Čapek ho přemlouvá, aby odjel z ČSR. Pomocnou ruku k emigraci mu přijíždí nabídnout i známá paní Tamanová ze Švýcar. Ten to odmítá. Ke konci jeho života je několikrát napaden. Bohužel nejen cizími, ale i známými osobnostmi. Umírá 25. prosince 1938 na zápal plic v Praze, několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem.

V březnu 1938 si pro něj přijíždí gestapo, které netuší, že je po smrti. Tajná policie si myslí, že zemřel sebevraždou ze zbabělosti a ze strachu z Hitlera. Jeho choť, Olgou Scheinpflugová, na to odpověděla: „ Ne, byla to vražda“. Dala jim tím najevo, že nezemřel ze zbabělosti a ze strachu, ale vraždou, za kterou nemohl.

Karel Čapek na mě zapůsobil krásným dojmem. Byl to hodně psychicky silný člověk. Málo lidí by dokázalo vydržet takový tvrdý nápor pomluv. Jako spisovatele bychom si ho měli tedy velice vážit. Měl veliké štěstí na přátele a rodinu. Podporovali ho (především manželka Olga).